Vyhledávání


Západní Krušné hory 14.8.2011

16.08.2011 14:00

Po Kozinci jsem s radostí přijal druhou letošní službu na rozhledně, tentokráte na Tobiášově vrchu u Jesenice. Abych mohl navštívit nedalekou a neskutečně zajímavou Schillerovu rozhlednu v Kryrech, musel mě v pokladně vystřídat bratr, neboť otevírací doby obou věží se vzájemně překrývají. Nejvyšší patro rozhledny je pro turisty bohužel uzavřené, nicméně jinak je věž z roku 1906 v dobré kondici.

Večer jsme pokračovali dál na západ ke Krušným horám do penzionu Kukačka, kde nás čekal nocleh. Brzy ráno, ještě před vydatnou snídaní, jsme vyrazili na Tisovský vrch. Kopec se tyčí přímo nad restaurací v nadmořské výšce 977 metrů a na jeho nižším vrcholu stojí kamenná věž z roku 1897. Bohužel, ranní opar uzavřel rozhlednu do mlhy a výhledy z této krasavice nám zůstaly utajeny. Jednou z malých zajímavostí Pajdlu, jak se Tisovskému vrchu také říká, je mechanizmus otevírání vstupních dveří, na první pohled připomínající rozbitou kliku. Jedná se ovšem o zcela funkční a praktickou západku, která se odjistí svislým tahem směrem nahoru. Nápovědou je vymačkaná stopa, kterou západka během let v plechu zanechala. Podle vyprávění místního obyvatele, bývá tento neobvyklý způsob zajištění vchodu do rozhledny pro některé návštěvníky vrcholu kopce nepřekonatelný.

Nedaleký Blatenský vrch zdobí další originální rozhledna. Návštěvnost lokality je navíc podpořena ledovou jeskyní známou pod jménem Vlčí jámy, ležící na svahu hory pouhých 300 metrů od vrcholu. V deset hodin dopoledne, kdy jsme k Zitině vyhlídce dorazli, bylo již krásné slunné počasí. Dalekých výhledů jsme se však nedočkali ani zde. Věž pojmenovaná po rakouské císařovně je stíněna okolními stromy a dobrý výhled je pouze směrem na německý vrchol Auersberg a český Klínovec.

Čedičovou kupu u Abertam v nadmořské výšce 1 028 metrů jsme vynechat nemohli, vědomi si toho, že návštěva Krušných hor bez výhledů z Plešivce není plnohodnotná. Rozhled z vyhlídkové věže z roku 1895, kterou dnešní horský hotel obrostl, byl dokonalý. Bližší popis výhledu je bezpředmětný, na vyjmenování byť jenom záchytných bodů při viditelnosti do padesáti kilometrů v úhlu plné kruhové výseče, tak na to nemám dostatečně pestrý slovník.

Ranní mlhy byly ty tam! To nás přimělo operativně změnit plán cesty a nepovedený výstup na Tisovský vrch zopakovat v odpoledních hodinách. Druhý pokus byl již mnohem povedenější. Z hojně navštěvovaného ochozu s litinovým zábradlím je krásný pohled na celé Karlovy Vary. Daleký obzor uzavírá Dyleň se zřetelným obrysem bývalé vojenské hlásky. A Plešivec, ten vypadá takhle.

Ačkoli se náš čas, který jsme mohli těmto místům věnovat, pomalu chýlil ke konci, nedalo nám, nezastavit se u novotou zářící věže hradu Hartenštejna. Pohledem z rozvalin této pozdně gotické tvrze jsme se rozloučili s krajem, kde kdysi lidé věděli, jak má vyhlídková věž vypadat a kde má stát.

Pamětní razítka: zde