Vyhledávání


Varhošť 3.3.2012

04.03.2012 15:33

Varhošť, nevím proč, jsem vždy považovat za rozhlednu s obtížným přístupem. O tom, že to není úplně pravda, mě přesvědčila jedna slunečná březnová sobota.

Na 639 metrů vysoký kopec Českého středohoří jsem vyšel z Litoměřic po zelené značce. Turistické značení mě vedlo především po místních asfaltových silničkách. Zpočátku až za Miřejovice prudce stoupalo. Od kříže až k vrcholu měla cesta charakter "nahoru a dolů". Originální stavbu jsme na kopci před sebou spatřili překvapivě brzy, již před obcí Hlinná. Občas jsme úmyslně sešli ze značené trasy, neboť polní a lesní cesty byly vlivem tajícího sněhu rozmoklé. Po dvou hodinách svižné chůze jsem třicet minut před polednem pořídil první smínek rozhledny a samozřejmě výhledu.

Sestup na vlak do Sebuzína blátivým lesem již tak snadný nebyl. Přesto, že jsme zvolili nejkratší trasu, před nádražím musel náš krok přejít v běh. Lehce bolestivé ztráty utrpěla i naše obuv a moje kalhoty.

Po přesunu do Ústí nad Labem nás před hradem Střekov čekal kamarád František Málek. Společně jsme po nově vyznačené místní značce došli na Střekovskou vyhlídku, odkud je krásný pohled na celé město včetně Brandtovy výšiny.Následovala nezbytná společná fotografie a závěrečný program v Hospůdce U Lípy, kde lze získat originální otisk pamětního razítka vyhlídky na Malém Sedle. V sympatické střekovské restauraci jsme se trochu zdrželi, takže na spoj domů bylo nutné opět trochu popoběhnout, což po vynikajícím nefitrovaném Brezňáku nebyl zrovna úkol z nejlehčích.

Pamětní razítka: zde