Vyhledávání


Kladské pomezí 24.4.2011

26.04.2011 13:11

Pod vlivem kláštera v Olivětíně, diecéze Opatská,

po dlouhé čtyřměsíční přestávce, během níž jsem si o lezení po kopcích nechal jenom zdát, jsme s bráchou začali "z ostra" příkrým výstupem na Ruprechtický Špičák. Na vrcholu kopce nás zarazilo čerstvé spáleniště, o kterém jsme před výstupem neměli ani potuchy. Až později v penzionu v Ruprechticích nám vysvětlili, že před pěti dny zasáhl nejvyšší partie Javořích hor požár. Turistickému zázemí ale naštěstí plameny neublížily, jejich žár přežila bez úhony i vrcholová kniha.

Malou zajímovostí byla soukromá myslivecká rozhledna Lenka, kterou jsem poznal až zásluhou internetové diskuze a hádanek na stránkách věnovaným rozhlednám. Nejedná se o stavbu oficiálně přistupnou a tutíž k ní nevede ani turistické značení. Automobilem lze odbočit v Teplicích nad Metují na (Jiráskovy) Skály. Vozidlo je možné odstavit přímo v osadě Skály a dále pokračovat po zelené turistické stezce ve směru na Vysoký kámen nad Strádovem. V podstatě to ale znamená, že budete pokračovat pěšky po silničce, kterou jste přijeli. Asi po sto metrech za vesnicí vlevo na pastivách uvidíte siluetu rozhledny.

Tady je Krakonošovo,

svou vyhlídkovou stavbu má i Rtyně v Podkronoší, je součástí dětského koutu u místní čerpací stanice.

Země krále Primátora,

Dobrošov jsme nemohli minout! Originální a neopakovatelný vzhled, stojí na kopci!, kruhový výhled, turistické zázemí, z rozhledny je vidět do kraje, z kraje je vidět rozhledna, přesně proto tento typ staveb navštěvuji. Nebyl jsem zde poprvé a snad ani naposled.

Vyhlídková plošina telekomunikačního stožáru na kopci Varta nad obcí Sendraž je otevřena teprve druhým rokem. Vrchol je od Dobrošova vzdálený pouze několik kilometrů a má i shodnou nadmořskou výšku. Rozhledny na sebe dobře "vidí" a nabízí i podobně kvalitní výhled. Takhle vidíte Sendraž z Dobrošova a takhle Dobrošov ze Sendraže. Razítko i pohled mají v místní útulné hospůdce U Floriána, která ale otevírá až ve večerních hodinách. Před restaurací lze i zaparkovat. Cesta k věži trvá necelou čtvrhodinu.

Putování jsme zakončili na Osičině u Vojenic. Ačkoliv v noci na Náchodsku pršelo, ráno byla silnice mokrá skoro všude, vzduch nebyl čistý a tomu odpovídala i průměrná viditelnost po celý den. Ale to samozřejmě k rozhlednám patří.

Pamětní razítka: zde